Zevlení až za hrob
Je konečně pondělí – pracovní den a tak je na stole alespoň teoretická možnost, že budou mít dnes v turistickém centru otevřeno. Jak jsme si usmysleli, tak jsme učinili a jedeme. 24 km Severně od velkého ostrova je atol Kayangel, Petr s Anetou o něm vypráví s velkým nadšení, které se přenáší i na nás, tak chceme zde zjistit nějaké bližší informace jak se tam dostat. Kayangel je opravdu rajskou záležitostí, bílé pláže, palmy a číré moře. Tomu odpovídá i cena na hlavu za kamarádských 180 dolarů. Dnes tam nepojedeme.
Máme na ně další záludnou otázku. Záludnost záludností, na které si nejeden místní obyvatel už vylámal zuby. Kde jsou tu ty pláže? Kam se nemusí jet lodí. Uvidíme, já osobně do lidí z infocentra vkládám velké naděje. Možná to bude mými osobními sympatiemi ke krásné černošce, která se o nás stará. Bohužel i ona je zaskočena a kouká na nás úkosem. Po dlouhé diskuzi ji kolegyně napověděla jednu pláž, která je na velkém ostrově. Tak uvidíme. Jedeme se ješte podívat do jednoho muzea, které je tu po cestě.
Celkově dnešní plán vypadá ještě ospaleji než den předchozí, na druhou stranu na to máme po hektickém pracovním napětí v uspěchané moderní době našich zaměstnání právo a cílem je hlavně vypnout.
Muzeum je jedna velká iluze a jedná se o čistý kšeft, je však pravdou, že tu mají krásného papouška, co mluví. Bohužel tím paráda končí. Co jimvšak nemůžu upřít je neotřelá cedule, kterou lákají návštěvníky!
Jedeme tedy k molu kousek od Kororu trošičku pozevlit a nachytat bronz. Je tu božský klid.
Po obědě máme krátkou pauzu na slehnutí a vyrážíme na naše oblíbené místo, kde pozorujeme západ slunce. Po cestě si kupujeme něco chlazeného k pití, zmrzlinu a sušenku na zahnání hladu. Mají tu maličký obchůdek, který hlídá kočka, než paní vedoucí přijde ze zahrady. Kdo by tu asi kradl...
Auto necháváme pod palmami, sundávám si žabky a procházím se skrze kratičkou, ale neuvěřitelně měkkou trávu, kolem šumí moře a mně je dobře.
Přijeli jsme sem zase s představou chytit ten nejhezčí západ slunce. Ideální je, vymetené nebe jen kousek nad obzorem pár malých mraků, kde se odráží zapadající sluníčko. Ano, byla to představa naivní, že by to mohlo být takto, ale i tak na něm něco je.
Po cestě se stavujeme opět v té malé samošče a voláme do naší oblíbené restaurace na rezervaci, že za chvilku přijedeme, protože večer býva plno. Voláme od místních, jelikož tu není žádný signál, respektive žádný český operátor nemá domluvené roamingové služby s operátorem na Palau. Radiový klid!
Další díl příští čtvrtek!
Pokud se Vám líbí mé články, klikněte na hvězdičku a přidat blogera k oblíbeným :)
Petr Janák
Ne nemocné dítě
Už jste měli doma nemocné dítě? Museli jste s ním trávit nekonečné hodiny plné Vašeho utrpení, protože dětský pláč Vás již nechává stoicky klidnými? Pak jistě víte o čem mluví skupina rodičů, do které patřím.
Petr Janák
Nádech UNESCO ve Lvově
S ohledem na využití včerejšího večera v rozumné míře nás naše hlavy dnes nezdraví ukrajinskou opicí, ale přízemním střízlivým nebolehlavem. Díky tomu můžeme vyslat údernou jednotku pro svačinu do blízkého pekařství.
Petr Janák
Lvov – hlavní město Haliče
Noční přesun z Rachova do Lvova, byl zážitkem nevšedním. Jak říká Jirka, jedná se o zážitek spartánský i mezi šotouši (železničními nadšenci) – jelo se totiž vlakem zdejší třetí třídy alias prasečákem.
Petr Janák
Po hranicích Československa
Dnes nás čeká výstup na Hoverlu, nejvyšší horu Ukrajiny. Jsme na jejím úpatí v táboře uprostřed sedla mezi Hoverlou a Petrosem. Je chladno a zatím to vypadá na pěkný den.
Petr Janák
S býkem v kolotoči
6:00 nás budí nepříjemný zvuk budíku. Dneska máme před sebou ambiciózní plán, který si vyžaduje brzký start. 20 km, až pod Hoverlu do tábora. Převýšení lehce pod 2000m, aspoň je to rozložené!
Petr Janák
Jasina - konec světa? Ne!
Dnes máme před sebou nenáročnou trasu. Musíme sejí přes Dragobrat dolů, což je zdejší Špindl a následně přes Jasinu chytit mašrutku do Trostiance.
Petr Janák
Po krásách Polonin - Svidovec
Sluníčko nás šimrá přes tropiko do tváří a lezeme vstříc krásnému novému dni. Vzduchem ještě krásně voní ranní vlhko a pomalu začíná létat hmyzí společnost.
Petr Janák
Po zákopech z první války aneb Úsť Černá – Tempa
Civilizace, to jednoho rozhodí. Je to něco jiného než spát ve stanu či pod širákem. Člověk hnedka změkne, budík zvoní. Nic se neděje, je tu přece teplá peřinka a...zbytek počká.
Petr Janák
Krásná – Úsť Čorná a Úsť Čorná
V noci nás zastihla bouřka, ale náš stan to bez problémů vydržel a bylo to pro nás krásné kino. Budíka jsme měli motivovaně na půl sedmou, ale nikomu se nechtělo a tak vylézáme ze stanu až v devět. Cože v devět? Bože...
Petr Janák
Koločava loupežníku? Aneb Krasna polonina
Naposledy jsme si přispali a zvedli naše těžké hlavy až v 8 ráno. Je to dost pozdě, ale spaní to bylo v pravdě královské. Člověk po dvou dnech ve vlaku a autobuse tu postel a peřinu vřele ocení.
Petr Janák
Jsme zpět - jedeme na Ukrajinu!
Jak je již tomu tradicí během léta, vydali jsme se na dovolenou s chlapama. Tentokráte do míst bývalého Československa – na Zakarpatskou Ukrajinu.
Petr Janák
400 metrů pod hladinou, aneb Mrtvé moře
Dostáváme se k závěru našeho krátkého putování po krásách orientu. Z Ammánu se dnes přesuneme zaskotačit k Mrtvému moři. Snad to bude stát za to.
Petr Janák
Hlavní město Jordánska - Ammán
Mimo hlavního města Jordánska jsme navštívili i klenot antické architektury a jejího dědictví, nejzachovalejší románské město mimo Evropu - Jerash.
Petr Janák
Návrat do skalního města Petry
Petře nelze věnovat jen jeden díl... Je tu tolik věcí. Zajímavých věcí. V dalším díle uvidíte kam nás nohy vedly dál!
Petr Janák
Starověká Petra
Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?
Petr Janák
Poušť - Wádi Rum
Dnes uvidíme poušť, velbloudy. Navštívíme rodinu našeho řidiče a budeme svědky přípravy tradiční večeře! Vylézám ze stanu a ještě než otevřu dveře, mám zvláštní pocit...
Petr Janák
Blízký východ a jeho dobrodružství
V Praze se žení všichni čerti, prší, fouká silný vítr a nad tím vším ocelové nebe. Mám toho dost, jedu se odreagovat a poznat nové obzory v Izraeli a zejména v Jordánsku.
Petr Janák
Mraveniště Biškek
Dnes se již můžeme na plno soustředit naši pozornost na Biškek a jeho rozmanitost. Architektura není silná stránka tohoto města, ale tržiště a bazary, to je oč tu běží! To je náš poslední díl z našeho putování po Kyrgyzstánu.
Petr Janák
Zpět mezi lidi - Biškek
Zdolání vrcholu Učitel máme úspěšně za sebou a teď se jen dostat dolů zpět do civilizace v podobě hlavního města Biškeku. Další díl z našeho putování po dálavách Kyrgystánu.
Petr Janák
Dobytí Piku Učitel
Zase ta bzučící a pípající věc mě budí ze sna. Je 5 ráno, žádný teplo, ale nemrzne... Vstáváme na náš dnešní výstup na Pik Učitel na našem výletu napříč Kyrgysztánem.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 446x