Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oceán z houpací sítě

16. 02. 2017 8:00:00
Dnes máme před sebou náš předposlední den na Palau. Na základě typu od slečny z informací bereme auto a vyrážíme na pláže, které nám doporučila.

Cíl naší cesty se jmenuje Coco beach a budeme případně objevovat další místa, které nás na naší cestě potkají. Nádherně praží sluníčko, ale sem tam se i přežene mrak, rychle sprchne a zase ten puchejř svítí!

Po cestě jsou kolem silnic papáji a banánovníky, zastavujeme a nějaký banán a papáju si uškubneme. Petr zkoušel kvalitu zdejšího přírodního ovoce a je to pěknej hnus! Buď to ještě není zralý, nebo postříkaný nějakým hnusem nebo je to nějaký specifický místní druh. Každopádně nás neoslovilo.

Za půl hodiny jsme narazili na místo, kterému se říká Coco beach, je to takový pseudo resort, kde se platí vstup, okolo je plot, přístup na pláž a bazén. No, přece se nebudeme koupat v bazéně??? Tak to jsem si to úplně nepředstavoval.

Nicméně pláž je opravdu dlouhá, nikdo tu není a jinde po nás nikdo nic nechce, takže volba je jasná. A co víc! Je tu hamaka, dokonce dvě. Kam si můžu natáhnout své údy a zevlit.

Rozvaluju se na hamace, koukám přes brejle na tu krásu, co mám před nohama a do toho mi zpívá příboj oceánu, který se láme na korálových útesech pár stovek metrů přede mnou.

Zatím dle mých zkušeností z cestování, se rozvíjející státy vyznačují stejným znakem. Všude běhají psi. Ani tady na Palau tomu není jinak. Jsou tu všude.

Přiběhla k nám jedna fenka, a jelikož já mám rád psy a psi mají rádi mě, tak si rychle rozumíme. Já ležím na hamace a Wilson, jak jsem fenku pojmenoval, mi poslušně sedí u sítě a hlavou mi naráží do dlaně, abych ji pomazlil.

Jak si tu tak zevlíme a koupeme se, přijel nějaký domorodec, jestli nechceme kokos? Kosos? No jasně, že chceme! Bere odněkud ohromnou bambusovou tyč a zkušeně sestřeluje několik kokosů. Ty následně mačetou obratně otevře a každému z nás jeden podá. Velká paráda.

Ležím na hamace, na břiše mám položený kokos a brčkem si cucám tu dokonalou osvěžující tekutinu.

Blíží se čas oběda a hlavně začíná lejt. Skáčeme do auta a jedeme kousek zpátky na druhou stranu zátoky, kde jsme první den také obědvali. Výborně tu vaří. Je to malé bistro s terasou nad mořem a stínem od ohromného stromu, v jehož větvích se honí spousta drobných barevných ptáků.

Jak tak sedíme na té terase, zmocnila se mě opět moje objevovací vášeň a vidím, že se dá jít kolem pláže dál za útes, kam není vidět. To je jasný, že tam musíme hned, jak dojíme, vyrazit.

To co se před námi otevírá, je dokonalé. Máme před sebou dlouhou mělčinu podél skal, kde sem tam je malinká pláž, kde si necháváme věci a ručníky a jdeme se brouzdat vodou. Je to tu kouzelné, pár metrů vysoké skály jsou tu jakýmsi plotem mezi zelení a oceánem, ze kterého jsou kýčovitě sehnuté palmy nad vodu a laguna, ve které si brouzdáme, má vody jen po kolena. V jednom pěkném místě si do vody, která má teplotu kafe, leháme a relaxujeme.

Je tu další skála, za kterou není vidět, tak neváhám a jdu se tam taky podívat. Vysloveně jako malej Jarda, chodím po pláži, šmejdím a objevuju. Poté co mě nohy dovedly zpět k civilizaci, jsem v džungli našel Dieslův motor, který má ale už nejlepší léta za sebou a asi ho tu nechám.

Jakmile se blíží čas západu slunce, opět vyrážíme lovit slunce padající do oceánu. Jako vždy se zastavujeme v malém obchodu, kde už nás berou jako štamgasty, se na nás paní už z dálky usmívá a rukou nás zve dál. Nakupujeme vše potřebné a vyrážíme.

Tentokrát má západ takovou zvláštní nostalgickou atmosféru, je to asi náš poslední, protože zítra nám to sice letí až večer kolem 20 hodin, ale měli bychom v čase, kdy sluníčko zapadá být na moři na cestě z ostrova Pelelium.

Další díl příští čtvrtek!

Pokud se Vám líbí mé články, klikněte na hvězdičku a

přidat blogera k oblíbeným :)

Autor: Petr Janák | čtvrtek 16.2.2017 8:00 | karma článku: 9.07 | přečteno: 177x

Další články blogera

Petr Janák

Tajpej - pulsující metropole Tajwanu

Těsně před půlnocí dosedá letadlo na ranveji v Tajpeji. Do Evropy letíme až za 25 hodin. Co nás čeká v Tajpeji?

2.3.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.24 | Přečteno: 158 | Diskuse

Petr Janák

Sbohem bílý písku

Poslední den, dlouho se o tom mluvilo, spekulovalo v kuloárech i my to tajně očekávali a nakonec je to opravdu tak. Dnes je náš poslední den na Palau.

23.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 169 | Diskuse

Petr Janák

Zevlení až za hrob

Co přinesl další den v tichomořském Palau? Budeme dnes odměněni krásným západem slunce? Poradí nám v infocentru, kde najdeme pláže?

9.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 182 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Spi, špione nebo buduj náspy

Obec Spy spadá pod Nové Město nad Metují, od kterého je vzdálená necelé dva kilometry. Patrně zapracovalo podvědomí, když jsem se jednoho dne zastavil na okraji vesnice, zadíval se na ceduli s názvem a začal o něm přemýšlet.

27.4.2017 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Lucie Plicová

NA DOHLED EVERESTU

Trekování pod nejvyšší horou na Zemi. Pohoří Himálají stále roste díky neustálému tlačení Indické desky na Eurasijskou, v důsledku čehož se zvětšuje i nadmořská výška Mount Everestu.

27.4.2017 v 13:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 12:I"brácha a ségra"vojevůdce Jana Žižky žili na jeho hradě Kalich

..vojevůdce Jan Žižka nechal na místě tvrze nad Třebušínem postavit hrad, z něhož vybudoval na Litoměřicku, jež bylo oporou nepřátel husitů, vynikající soudobou vojenskou pevnost a poté už nebyl jen z Trocnova, ale i z Kalicha...

27.4.2017 v 12:54 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 190 | Diskuse

Michal Josephy

Indiánský běh

Nikdy, ale opravdu nikdy jsem neviděl přehlídku tolika prapodivných běžeckých stylů jako na bombajské Marine Drive.

27.4.2017 v 11:57 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 261 | Diskuse

Aleš Gill

V Koreji jsem o rok starší

Korea není úplně středem zájmu cestovatelů ze západního světa. Řešíme slovní (zatím) přestřelky Washingtonu a Pchjongjangu, ale málokdo se o korejský poloostrov zajímá blíže. Věděli jste třeba, že v Koreji jste o rok starší?

27.4.2017 v 8:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 919 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 357

Se zlomeným nosem šel bych světa kraj...A tak jsem se rozhodl místnímu čtenářstvu a mým kamarádům přiblížit své cestovatelské zážitky... V zájmu zachování Vašeho duševního zdraví a eliminace co nejméně nenáviděných mejlů, bylo přikročeno k postupnému dávkování těchto kontroverzní příspěvků.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.