Tajpej - pulsující metropole Tajwanu
Těsně před půlnocí dosedá letadlo na ranveji v Tajpeji. Beru bágl, kterej je narvanej válečnou kořistí z Palau v podobě obřích mušli, rytiny a spousty drobných kravin k prasknutí. Kupujeme lístky na autobus a řidiči oznamujeme, že budeme vystupovat u Hiltonu. Souhlasně přikyvuje hlavou a směřuje nás do autobusu.
Cesta z letiště do centra trvá asi 40 minut. Ve chvíli, kdy míjíme Hilton a pokračujeme dál, jdu za řidičem, že vystupujeme. Ten se na mě jen otočí, usmívá se a rukou kroutí, že nerozumí. Vy banání! Vystupujeme teda na konečný. Jsem roztrpčen. Nicméně zachovávám chladnou hlavu a sedáme na metro, které naštěstí jezdí.
Jsme ve stejném hotelu jako na cestě sem, tak aspoň víme kudy kam. Jakmile dostaneme klíče od pokoje, padám do postele a okamžitě spím. Do syta. Nikam nespěcháme. Večer letíme zase až po půlnoci.
Po opuštění hotelu si jdeme dát snídani do typického taiwanského bistra, které funguje jako průtokový ohřívač, neboli taka away. My si nicméně sedáme a v klidu snídáme.
V krátkosti k Tajpeji. Tajpej je hlavní město Čínské Republiky, která vznikla již na počátku 20stol., ale je lépe známá až jako bezpečný přístav Čankajška, který sem utekl v roce 1949. Je to neuvěřitělně živé město, kde se těžce poznává, zde je noc či den, jak je tu lidí kupy.
My hledáme, ale spíš relax a směřujeme do čajového obchodu. Na čaje! Taiwan je vyhlašený kvalitními čaji, a jelikož na nich poslední dobu ulítám, tak se těšík jako malej Jarda.
Čajový obchod je ráj. Člověk se jen musí zorientovat v cenovkách. Ty jsou všechny za 600 gramů. Ochutnáváme spoustu druhů, všechny druhy mají několik podruhů. Je to celá věda. Roli hraje nadmořská výška, doba sklizně, jaké lístky, atd. Nakupujeme si slušnou zásobu čajů i porcelánu.
Dokonce se bavíme s majitelem, kterému je něco přes 80., ale je velmi bystrý a je s ním zajímavý pokec. Přišli na Tajwan i s rodinou po pádu Čankajška na pevninské Číně a jdou zde již pátou generací.
Nákup dáváme na hotel a směřujeme k 101. Bývalé nejvyšší budově světa. A zejména ke Sloní hoře odkud se dá vše krásně vyfotit. Bohužel počasí nám moc nepřeje. Je nízká oblačnost, prší a je vidět prd!
Nás to ale neodrazuje! Krásně jsme si vyšlápli kopec nahoru, děláme pár fotek, a jelikož je z dálky vidět, že přijde pěkná průtrž, tak spěcháme zpět. Je to kouzelná cesta, mezi nekonečnou zelenou bambusu, dalších krásných keříků a stromů šlapeme po pečlivě seskládaných kamenech ve schody dolů.
Jdeme do 101čky. Nahoru nejedeme, není nic vidět přes mraky. Za to je to jedno ohromné nakupní centrum se čtyřmi ohromnými patry. Je strukturováno tak, že nahoře jsou nejluxusnější obchody a dole obchodu určené pro pleb, kam směřuju já. A co víc, je tu lidí jako s….k, tak ho jen letmo prolítneme a jdeme někam na jídlo.
Tajpeja |
Den se pomalu chýlí ke konci, tak jedeme pro bágly na hotel a s pomalou jistotou se můj další výlet blíží ke konci.
Brzy výlety z dalších zajímavých míst!
Petr Janák
Ne nemocné dítě
Už jste měli doma nemocné dítě? Museli jste s ním trávit nekonečné hodiny plné Vašeho utrpení, protože dětský pláč Vás již nechává stoicky klidnými? Pak jistě víte o čem mluví skupina rodičů, do které patřím.
Petr Janák
Nádech UNESCO ve Lvově
S ohledem na využití včerejšího večera v rozumné míře nás naše hlavy dnes nezdraví ukrajinskou opicí, ale přízemním střízlivým nebolehlavem. Díky tomu můžeme vyslat údernou jednotku pro svačinu do blízkého pekařství.
Petr Janák
Lvov – hlavní město Haliče
Noční přesun z Rachova do Lvova, byl zážitkem nevšedním. Jak říká Jirka, jedná se o zážitek spartánský i mezi šotouši (železničními nadšenci) – jelo se totiž vlakem zdejší třetí třídy alias prasečákem.
Petr Janák
Po hranicích Československa
Dnes nás čeká výstup na Hoverlu, nejvyšší horu Ukrajiny. Jsme na jejím úpatí v táboře uprostřed sedla mezi Hoverlou a Petrosem. Je chladno a zatím to vypadá na pěkný den.
Petr Janák
S býkem v kolotoči
6:00 nás budí nepříjemný zvuk budíku. Dneska máme před sebou ambiciózní plán, který si vyžaduje brzký start. 20 km, až pod Hoverlu do tábora. Převýšení lehce pod 2000m, aspoň je to rozložené!
Petr Janák
Jasina - konec světa? Ne!
Dnes máme před sebou nenáročnou trasu. Musíme sejí přes Dragobrat dolů, což je zdejší Špindl a následně přes Jasinu chytit mašrutku do Trostiance.
Petr Janák
Po krásách Polonin - Svidovec
Sluníčko nás šimrá přes tropiko do tváří a lezeme vstříc krásnému novému dni. Vzduchem ještě krásně voní ranní vlhko a pomalu začíná létat hmyzí společnost.
Petr Janák
Po zákopech z první války aneb Úsť Černá – Tempa
Civilizace, to jednoho rozhodí. Je to něco jiného než spát ve stanu či pod širákem. Člověk hnedka změkne, budík zvoní. Nic se neděje, je tu přece teplá peřinka a...zbytek počká.
Petr Janák
Krásná – Úsť Čorná a Úsť Čorná
V noci nás zastihla bouřka, ale náš stan to bez problémů vydržel a bylo to pro nás krásné kino. Budíka jsme měli motivovaně na půl sedmou, ale nikomu se nechtělo a tak vylézáme ze stanu až v devět. Cože v devět? Bože...
Petr Janák
Koločava loupežníku? Aneb Krasna polonina
Naposledy jsme si přispali a zvedli naše těžké hlavy až v 8 ráno. Je to dost pozdě, ale spaní to bylo v pravdě královské. Člověk po dvou dnech ve vlaku a autobuse tu postel a peřinu vřele ocení.
Petr Janák
Jsme zpět - jedeme na Ukrajinu!
Jak je již tomu tradicí během léta, vydali jsme se na dovolenou s chlapama. Tentokráte do míst bývalého Československa – na Zakarpatskou Ukrajinu.
Petr Janák
400 metrů pod hladinou, aneb Mrtvé moře
Dostáváme se k závěru našeho krátkého putování po krásách orientu. Z Ammánu se dnes přesuneme zaskotačit k Mrtvému moři. Snad to bude stát za to.
Petr Janák
Hlavní město Jordánska - Ammán
Mimo hlavního města Jordánska jsme navštívili i klenot antické architektury a jejího dědictví, nejzachovalejší románské město mimo Evropu - Jerash.
Petr Janák
Návrat do skalního města Petry
Petře nelze věnovat jen jeden díl... Je tu tolik věcí. Zajímavých věcí. V dalším díle uvidíte kam nás nohy vedly dál!
Petr Janák
Starověká Petra
Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?
Petr Janák
Poušť - Wádi Rum
Dnes uvidíme poušť, velbloudy. Navštívíme rodinu našeho řidiče a budeme svědky přípravy tradiční večeře! Vylézám ze stanu a ještě než otevřu dveře, mám zvláštní pocit...
Petr Janák
Blízký východ a jeho dobrodružství
V Praze se žení všichni čerti, prší, fouká silný vítr a nad tím vším ocelové nebe. Mám toho dost, jedu se odreagovat a poznat nové obzory v Izraeli a zejména v Jordánsku.
Petr Janák
Mraveniště Biškek
Dnes se již můžeme na plno soustředit naši pozornost na Biškek a jeho rozmanitost. Architektura není silná stránka tohoto města, ale tržiště a bazary, to je oč tu běží! To je náš poslední díl z našeho putování po Kyrgyzstánu.
Petr Janák
Zpět mezi lidi - Biškek
Zdolání vrcholu Učitel máme úspěšně za sebou a teď se jen dostat dolů zpět do civilizace v podobě hlavního města Biškeku. Další díl z našeho putování po dálavách Kyrgystánu.
Petr Janák
Dobytí Piku Učitel
Zase ta bzučící a pípající věc mě budí ze sna. Je 5 ráno, žádný teplo, ale nemrzne... Vstáváme na náš dnešní výstup na Pik Učitel na našem výletu napříč Kyrgysztánem.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 446x