Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průsmyk Telety

12. 10. 2017 8:00:00
Dnes nás čeká průsmyk Telety, průsmyk něco málo pod 4000 m.n.m. Jaká tam bude krajina? Zvládneme to fyzicky? To vše dnes zjistíme.

Bulík, Dulík a Kulík

Něco divoce bzučí. To bude asi budík. Rozespale opouštím vyhřátý spacák a lezu ven do studeného rána. Je nádherné ráno. Na nebi ani mráček, celé údolí je ještě ve stínu jen hora Pik Boris Yelcin, která uzavírá údolí je krásně ozářená a celá září. Děláme čaj a povídáme o nočních zážitcích.

Noc byla v pravdě zajímavá. Věrní druzi ze včerejška, jmenovitě Bulík, Dulík a Kulík, jak jsem mladá telata familiárně nazval, se rozhodla nám zpříjemnit noc. Nejprve rozdmýchala uhašený oheň, následně mě kousla přes podlážku u stanu do palce u nohy a jako zlatý hřeb vystoupení utrhla vypínací šňůru u stanu.

Průsmyk Telety

Po rychlém sbalení našich propriet, čekáme pouze na Václava, než si sbalí svoji fotografickou aparaturu, vyrážíme směr průsmyk Telety.

Po cestě potkáváme provizorní bačův přístřešek a okolo množství, krav, ovcí a koní, které si užívají volnosti a pobíhají po údolí. U pramene nabíráme zásoby vody a začínáme stoupat strmým korytem potoka vzkůru k průsmyku Telety. Průsmyk je ve výšce zhruba kolem 3800 m.n.m. Dnes jsme spali v místě, které bylo 2800 m.n.m. S 30 kilovou krosnou na zádech to není žádný med stoupat tak strmým terénem, ale co nejsme másla.

Se vzrůstající výškou úměrně klesá naše výkonnost a rychlost nastoupaných metrů. Už se nedá jít, tak na co je člověk zvyklý dole. Je potřeba dělat malé krůčky a s vytrvalostí se posouvat kupředu.

I tak je to pořádná makačka. Začíná nás lehce bolet hlava a dýcháme jak ženy u porodu, ale jinak to zkrátka nejde. Děláme často přestávky na pití a trochu toho sušeného ovoce. Přeci jenom, máme v plánu jen 10 km dneska, tak si to můžeme dovolit a co víc, počasí nám přeje.

Krajina se mění. Z krásně šťavnaté zelené, bujné vegetace kolem zbýva už jen sem tam izolovaný kus trávy a s postupem času už jen měsíční krajina. Všude jen kameny, suť a prach.

Horská nemoc

Po chvilce se objevuje stěžejní problém. Na Ámosovi je vidět, že mu vysoká výška nedělá dobře. Přestože má skvělou fyzičku, tak cesta ho namáhá více než zbytek. A bohužel nejen namáhá. Začínají se u něho objevovat první známky horské nemoci. Začíná být velmi unavený, musíme často zastavovat a celý výstup touto mesíční krajinou je tím ještě mnohem náročnější. Po chvíli přicházejí další varovné známky v podobě silné nevolnosti, zvracení a ztráty koordinace pohybů.

Jeden by řekl, že je ožralý, ale není. Bohužel. Po nekoněčně dlouhé době jsme konečně dorazili s Ámosem do sedla. Kluci již na nás čekají. Beru to jako zázrak, že jsme došli sem, bez jediného pádu. Bohužel nás čeká ještě podobná sranda dolů. Necháváme Ámose odpočinout a pak budeme muset jít dál a dolů co nerychleji. Bohužel je vidět, že každá minuta je pro něj horší a horší. Několikrát se pozvracel, začíná kašlat krev a je jasné, že máme co do činění s edémem plic.

Nedá se nic dělat. Rychle přebalujeme jeho krosnu, těžké věci rozdělujeme do našich krosen a mažeme dolů. Netřeba říkat, že každý gram navíc je tu znát mnohem víc. Děláme si z Ámose srandu, že trpí Downovým syndromem, protože tak za prvé v současné době vypadá a za druhé, že tak mluví. Respektive mluvil, teď už není schopen ani slova.

Zpět mezi živými

Po dramatických momentech, se nám podařilo rychle sestoupit do míst, kde už začínám Ámos mít i normální barvu a pomalu s námi už komunikuje. Řeknu vám, je to super pocit.

Sestupujeme dál do krásného údolí, které nás z dálky láká svojí krásnou zelenou. Podél bystřiny podél níž sestupujeme je spousta svišťů a vzájemně se varují před 6 vetřelci, kteří jim přijeli z Čech narušit jejich svatý klid.

Jsem překvapený kolik života tu v těchto výškách je. Svišti, kozorožci, velké množství hmyzu, atd. Osobně, pravděpodobně velmi naivně, jsem očekával, že tam zkrátka nebude nic.

U ledovce nabíráme další vodu, svačíme a oplachujem se od prachu cesty a zase jdeme dál. Přestože máme údolí jako na dlani, je to pořád relativně daleko. Cesta vede po úzké hrance kolem divoké vody, hned zase přes suťová pole. Ta mi nepadla do oka. Kameny jsou tu nestabilní, člověk musí dávat velký pozor, aby si nezvrtnul kotník, či něco horšího.

Naštěstí Ámos je zpět mezi živými a je schopen již fungovat. Já mám jako pomůcky trekové hole, které v tomto terénu perfektně pomáhají.

Koupačka

Po asi dvou hodinách se nám konečně podaří dostat na louku, kde si rozděláváme stany a jdeme se umýt do zdejší ledovcové řeky. Jsou to žiletky, ale hygiena je hygiena.

Sluníčko se přehouplo přes hřbet a nad údolím se rozlil stín. To s sebou nese jako následek rapidní pokles teploty. Oblékáme dlouhé věci, mikiny, bundy a kulichy!

Zjistil jsem, že mám s sebou asi moc jídla, respektive taška s ním je šíleně těžká a už dnes vím, že se mi nebude chtít ji tahat, tak si dělám double porci večeře.

Kousek od nás se utábořila nějaká skupina Čechů (12 holek!!!!), dokonce přišli se za námi pozdravit, a zda si s nimi nedáme ohnivou vodu. Bohužel jsme všichni velmi unavení, ta nadmořská výška dělá své. Ale hlavně já si už dal prášek na spaní! Sakra! Tak lišácky odmítám, pozoruju zklamaný Václavův obličej, ale nedbám a lezu do spacáku. Byl to náročný den!

Další díl příští týden, opět ve čtvrtek!

Autor: Petr Janák | čtvrtek 12.10.2017 8:00 | karma článku: 15.12 | přečteno: 381x

Další články blogera

Petr Janák

Bez prášku to nejde!

Jak přežít noc, nejenom v Kyrgyzstánu, bez trápení, co že to chodí venku kolem stanu? Je to jednoduché! Prášek na spaní mnohé vyřeší!

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 154 | Diskuse

Petr Janák

S krávou u nohy

Dnes máme v plánu se konečně vymanit z bludiště jménem civilizace a odjet do hor u Djeti Oguz, kde začíná naše cesta skrze horské velikány Ťan-Šanu, zahalené v bílem kabátu.

5.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 249 | Diskuse

Petr Janák

Na východ a ještě dál..

Biškek je mraveniště všech možných kultur. Střet křesťanů, muslimů i jiných a všichni tu spolu žijí v pokoji. Nicméně na tyto stránky není čas a rychle se přesunujeme z jedné mašrutky do druhé a odjíždíme směrem Karakol.

28.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 321 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 226 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46

Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...

19.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 178 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Blýskání na lepší časy?

Vypadá to tak. Egyptská turistika zaznamenává boom. Nedosahuje ani zdaleka hodnot z doby před revolučním únorem 2011, ale přece jenom. Posuďte sami.

19.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 119 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 9: Potvrdí někdo údajně omlazující účinky vodopádu Tvindefossen?

Ostružiník moruška bohatý na vitamin C roste jen na severu - našli jsme jej a také další vodopády a hlavně klid a pohodu severské přírody. Škoda, že mi v oblasti Tyssedalen "odešla" moje patnácti léty půlkou Evropy prověřená obuv.

19.10.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Petr Janák

Bez prášku to nejde!

Jak přežít noc, nejenom v Kyrgyzstánu, bez trápení, co že to chodí venku kolem stanu? Je to jednoduché! Prášek na spaní mnohé vyřeší!

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 152 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 12.58 Průměrná čtenost 372

Se zlomeným nosem šel bych světa kraj...A tak jsem se rozhodl místnímu čtenářstvu a mým kamarádům přiblížit své cestovatelské zážitky... V zájmu zachování Vašeho duševního zdraví a eliminace co nejméně nenáviděných mejlů, bylo přikročeno k postupnému dávkování těchto kontroverzní příspěvků.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.