Po krásách Polonin - Svidovec
Tempa
Nabrat do dlaní ledovou čistou vodu z horském potůčku, promnout si oči a nechat rozlévat se energii skrze tělo má něco do sebe.
Balíme saky paky a vyrážíme kam jinam, než do kopce. Před námi je hora Tempa. Je to jedna z nejvyšších hor ve Svidovci – 1806 mnm a než na ni vylezeme dá nám to dost zabrat. Co je nám za to odměnou je nerušený široký rozhled do okolí. Po krátké sváče vyrážíme dál po vyježděných kolejích od nákladních aut sběračů borůvek.
Když scházíme dolů kolem cesty jsou 4 jámy, kam se vejdou dva lidi. Nemusím v kontextu cesty a těchto jam, dlouze přemýšlet o co se jedná. Jsou to zákopy… Pokračujeme po cestě, která vede přes hřeben a již od rána do nás sluníčko nemilosrdně pere. Všude okolo jsou jen holiny a jen občas nám uleví lehký vánek větru. Čeho je v okolí spoustu, to jsou sběrači borůvek. V předchozích dílech jsem o nich psal, ale nevěděl jsem o čem mluvím, zde jich jsou stovky.
Někde na kopci či v sedle je jako základna zaparkovaný kamaz a od něj vedou cesty těchto sběračů na jejich nádeničinu. Podle všeho je program sběračů asi následovný. Každý den je ráno někde hluboko v údolí naberou do kamazů a vyjedou s nimi na hřebeny. Tam nasbírají co mohou, při předání borůvek se vše zváží a sběrač je rovnou vyplacen a jede se dolů. Ti ambicióznější mají endura (motorky) s nimiž tu, jak dobytek jezdí, a křižují vrcholy a s plnými batohy borůvek vyrážejí zpět dolů.
U zdejších motoristů bych se rád na chvilku zastavil. Nevím, kde se to vzalo, ani odkud to přislo, ale tento nešvar je naprosto mimo všechno moje chápání. Zdejší Svidovec jsou holiny. Tj., že veškerá eroze je zde chráněna pouze maličkými kořeny trsů trávy a sem tam nějakým keříkem kleče. Veškerá ohleduplnost je ta tam, když vidím jak se po zdejších hřebenech prohánějí desítky kamazů a co víc, bandy motokrosových nadšenců, kteří vše co jim je v cestě rozryjí a co rozryto ještě není dokonají. To mi hlava nebere.
My co si vyrazíme do hor, za výhledy, klidem a čistým vzduchem máme místo toho plnou hubu prachu a spalin od těch šílenců, co kolem nás jezdí. Osobně jsem si říkal, že místńáci…ale on, pak člověk zjistí, že mnohá spz patří naším českým sousedům a v tu chvíli mě může čert vzít.
Lidi, prosím Vás, zamyslete se nad tím, kam s tou vaší mašinou jezdíte. Hory jsou pro zvířata a milovníky outdooru a pro motokrosové závodníky, zde máme místa k tomu určená.
Po mém názorovém výronu, zde máme ještě druhý fenomén, a to je bordel. Co komu u ruky upadne, to tam také zůstane a pokud už se to někam donese, tak na hromadu, kde se to zapálí…Chjo.
Nicméně, když si člověk odmyslí lidi, kterých tu je oproti zbytku naší trasy – jako sr.ček a spoustu bordelu okolo, je tu jinak krásně.
Svidovec je mnohem větší a zajímavější než Krásná, kterou jsme šli předtím. Rozhledy jsou větší a i samotné kopce jsou vyšší než naše předchozí trasa.
My s Václavem se opět trápíme na gumě, zatímco Mirek, Pety a Jiří již sedí pod kopcem u rozcestí a dávají si zasloužený oběd.
Pokračujeme po krátkém slunění dál po hřebenech s krásnými výhledu do kraje a hlubokých strží pod námi tvarovaných ledovcem a lidi začíná přibývat. Jsou tu už sem tam nějací turisté pěšáci, co nám říkají, že jdou z Bliznice. No to klobouček, pro nás je to tečka v dálce. My máme za cíl dojít kousek od ní.
Jestřábi
Máme před sebou další výrazný kopec, který musíme zdolat Gerisasku. Je to pořádná kudla. Přiznám se, že tělo už zdejších hupů začíná mít tak akorát. S Vencou nás začínají bolet kolena a táhneme se ve skupině grupetto jako smrad. Co hůř, cesta je ještě dlouhá.
Úspěšně jsme zdolali Gerisasku, co dál. Existovali dvě varianty, první, že sejdeme jezeru, které je v karu pod vrcholem. Nicméně to je asi 300 výškových metrů dolů a pak zase zpět. A druhá, že půjdeme dál a pokusíme se dobýt Dragobrat.
Jak by komentoval ekonomický tisk. Vyhráli jestřábi a jdeme na Dragobrat. Je to asi 8 km cesty, máme toho už plné brejle, tak se loudáme a děláme přestávky. Přijdeme se už jak důchodci na výletě. Toho bolí záda, druhého achilovka, třetího kotník a dalšího pro změnu taky koleno.
5 den |
Co hůř, krom zmíněných defektů, které patří k provozu, nás zastihla další nepříjemnost, která sice taktéž patří k provozu, ale je jěště nevítanější než předchozí. Průjem. Pravděpodobně voda, kterou jsme nabrali nám nedělá úplně nejlépe a některé zastávky jsou vysloveně vynucené.
Kolem se prohánějí jezdci na motorových ořích, my máme plnou hubu prachu a když už to vypadá, že je na chvíli klid přijedou kamazy, které svážejí turistvo z hor zpět dolů ze hřebenů asi do Jasiny. Naštěstí scházíme z hlavní cesty a už moc provoz tu není a my už se blížíme k cíli.
Já už sotva pletu nohama, páč koleno mi už sloužit dnes nechce. Snad se na zítra umoudří.
Kluci našli krásný plácek na táboření a už následuje jen přísun endorfinů v podobě rozvařených těstovin a salámu.
Zítra pokračujeme!
Další díl z našeho putování po Ukrajině již další čtvrtek!
Petr Janák
Ne nemocné dítě
Už jste měli doma nemocné dítě? Museli jste s ním trávit nekonečné hodiny plné Vašeho utrpení, protože dětský pláč Vás již nechává stoicky klidnými? Pak jistě víte o čem mluví skupina rodičů, do které patřím.
Petr Janák
Nádech UNESCO ve Lvově
S ohledem na využití včerejšího večera v rozumné míře nás naše hlavy dnes nezdraví ukrajinskou opicí, ale přízemním střízlivým nebolehlavem. Díky tomu můžeme vyslat údernou jednotku pro svačinu do blízkého pekařství.
Petr Janák
Lvov – hlavní město Haliče
Noční přesun z Rachova do Lvova, byl zážitkem nevšedním. Jak říká Jirka, jedná se o zážitek spartánský i mezi šotouši (železničními nadšenci) – jelo se totiž vlakem zdejší třetí třídy alias prasečákem.
Petr Janák
Po hranicích Československa
Dnes nás čeká výstup na Hoverlu, nejvyšší horu Ukrajiny. Jsme na jejím úpatí v táboře uprostřed sedla mezi Hoverlou a Petrosem. Je chladno a zatím to vypadá na pěkný den.
Petr Janák
S býkem v kolotoči
6:00 nás budí nepříjemný zvuk budíku. Dneska máme před sebou ambiciózní plán, který si vyžaduje brzký start. 20 km, až pod Hoverlu do tábora. Převýšení lehce pod 2000m, aspoň je to rozložené!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 446x